Golfový míček - popis a technologie

1. Golfový míček

Musí letět co nejdále, co nejpřesněji, krásným obloukem a přímo tam, kam si ho přeje hráč umístit. Ten, kdo udělí míči rychlost, směr i rotace, je hráč golfu. A ten, jehož povinností je hráči dodat dokonalý míč, který plně vyhovuje typu hráče, způsobu jeho hry i pravidlům golfové federace, je výrobce.

2. Golfový míček a pravidla

Vlastnosti golfového míčku musí vyhovovat pravidlům golfové federace:

Hmotnost nesmí být větší než 45,93 gramů a lehčí míče jsou tolerovány. Těžší míček by totiž mohl doletět větší vzdálenost, a to zejména díky větší momentové síle při impaktu. Lehčí míček je jednodušší "dostat do vzduchu", nabírá výšku i při pomalejším švihu.
Velikost čili průměr míčku nesmí být menší než 42,7 mm a větší míčky jsou tolerovány. Menší míček by uletěl větší vzdálenost, a to zejména díky menšímu odporu vzduchu. Větší míček má menší tendenci k rotaci a používají se speciálně pro potlačení chyb úderů (slice, hook).
Prostorová symetrie - míček nesmí být vyroben a ani záměrně upraven tak, aby se jeho letové vlastnosti odlišovaly od prostorově symetrického míčku. Všechny vrstvy míčku musí být sféricky symetrické a musí se chovat stejně při úderu z kterékoliv strany.
Počáteční rychlost - nesmí překročit 76,2 m/s. Je to rychlost míčku těsně po úderu, testuje se na kalibrovaných přístrojích.
Celkový dolet golfového míče nesmí v průměru doběhnout a ani doletět dále než 256m.

3. Používané moderní materiály

Balata - přírodní nebo syntetická měkká hmota, používaná jako povrch nejdražších míčků. 

Elastomer - materiál obalu, který by měl spojovat vlastnosti surlynu (tvrdý, odolný) a balaty (měkký, citlivý).
Polybutadien - obvyklý základní materiál většiny jader dvoudílných míčků.
Surlyn - nejpoužívanější materiál obalu, tvrdší, odolný proti naseknutí a oděru.
Zylin - materiál obalu, spojující vlastnosti pocitu kontroly i dostatečné tvrdosti a odolnosti Všechny používané syntetické polymery modifikují v rozdílné míře různé vlastnosti gumy a jsou obohacovány dalšími přísadami ve směsích (například titan, wolfram/tungsten).

4. Konstrukce míčku

Jádro

Použitý materiál a velikost jádra určují základní charakteristiky přenosu energie úderu. Využívají se jádra gumová, titanová, wolframová (tungsten) a to většinou ve směsích. Některé firmy používají jádra tekutá nebo plastická. Tvrdší jádra mají obecně delší dolet. Měkčí zase zvyšují kontrolu míčku.

Obal

Obal svou tloušťkou, tvrdostí a vzorkem (dimply) ovlivňuje odolnost, rotaci a pocit při úderu. Měkčí a silnější obal dává více rotace a možnost větší kontroly rány, zejména při patování a přihrávce. Tvrdší povrch snižuje rotace, včetně nežádoucích - slice a hook.Obal může být složen ze dvou (double cover) nebo z několika vrstev (multi-layer).

Materiál povrchu

Používají se obecně dva základní typy: tvrdý Surlyn a měkká balata. Oba tyto základní materiály jsou zlepšovány dalšími přísadami. V poslední době se začínají používat materiály, které spojují vlastnosti Surlynu i balaty např. elastomer, ionomer nebo zylin. Někdy je obal vylepšen další vrstvou a některé i více vrstvami. Většinou se používají směsi titanu.

Mezivrstva - (3. vrsva)

Pro absorbci šoku při úderu se zvláště u měkkých jader používá další vrstva. Nejznámější je elastická (gumová) nit navinutá velmi pevně a systematicky kolem menšího jádra.

5. Kategorizace míčků

• Dvoudílný míček: jádro z jednoho kusu a jednovrstevný obal (2-piece ball).
• Dvoudílný míček: jádro z jednoho kusu a vícevrstevný obal (2-piece multilayer ball, 2-piece double-cover ball).
• Trojdílný míček: jádro složené ze dvou dílů (menší centrum + vinutá vrstva) a jednovrstevný obal (3-piece ball).
• Trojdílný míček: jádro složené ze dvou kusů a vícevrstvý obal (3-piece multilayer ball, 3-piece double-cover ball).

6. Dimply

Vylisované důlky v povrchové vrstvě míčku. Tvoří vzorek povrchu míčku a velmi ovlivňují dráhu, dolet a zejména přesnost letu míčku. Nejvýraznější vnější odlišnost pro rozlišení míčků jednotlivých výrobců.

Funkce dimplů: ovlivňují obtékání míčku vzduchem při letu, snižují odpor vzduchu při průletu, ale jejich hlavní funkce je co nejdéle udržet původní udělenou rychlost, podpořit rotaci a zmenšit zbrzďování. Hluboké způsobují menší rotaci (než plošší dimply), ta snižuje zdvih, způsobuje nižší dráhu letu s kratším časem míčku ve vzduchu. Širší nebo ploché dávají vyšší dráhu letu a delší čas letu míčku.

Počet dimplů je obvykle od 300 do 500. Počet dimplů je méně důležitý, než kombinace jejich velikosti, hloubky a rozmístění. U nových typů míčků dimply pokrývají až 85 % celkové plochy golfového míčku.

Efekty kombinací dimplů: výrobci se velmi snaží objevit tu nejlepší kombinaci dimplů na povrchu míčku. Existuje několik základních kombinací, které jsou vyzkoušené a používané - tetrahedron, octahedron, dodecahedron, cube, icosahedron. Cílem, jemuž je možné se nekonečně přibližovat, je plynulý nerušený ideální let míčku.